Začátek roku 2018 - Barcelona

Vloženo: 8.3.2018 0:00:00

Společně s výstavou Motocykl 2018 proběhla mezinárodní akce organizovaná Martijnem Stapelbroekem z Holandska, a to tréninkový kemp v teplém jarním podnebí Barcelony na místním tréninkovém centru Honda Instituto de Seguridad. Jde již o třetí ročník, poprvé ale včetně české účasti a také v hojném počtu závodníků ze všech koutů světa. Předchozí ročníky byly komorní za převážné účasti jezdců ze země tulipánů, celkovým počtem do dvaceti účastníků.
Letos se v Barceloně potkali jak jezdci pořádající země, tak velký počet francouzů, japonci, angličané, němci, kteří s Moto Gymkhanou teprve začínají, Jonathan Arias Denis z Tenerife, James Bush z Kalifornie, organizátor World Competition, jezdci ze středního východu, dva naši severní sousedé a tři naši jezdci. Jejich vlastní pocity a cíle si můžete přečíst na následujících řádcích.

#14 Krupič - Ondřej Kroupa
Do Barcelony jsem se rozhodl jet ze dvou důvodů, načerpat zkušenosti od ostatních jezdců, zejména několika Japonců, a nastartovat svoje tělo po dlouhé zimní pauze. Obojí bylo beze zbytku splněno, i když první den byl po pár hodinách už jedno velké trápení. Součástí soustředění byl i závod, ale ten jsem vnímal jen jako doplněk, i proto, že jsem jednoduše nemohl být fyzicky připraven na smysluplný výkon. Nejlepší část celého soustředění přišla až po závodě, kdy jsme se až do úplného vyčerpání honili po trati s nejlepšími evropskými jezdci. Toto srovnání ukázalo, že jezdit opravdu umíme, jen to bude vyžadovat ještě hodně dřiny dostat tuto výkonnost i do závodů. Bylo mi ctí zúčastnit se první akce v historii, na které se, kromě Austrálie, setkali jezdci ze všech kontinentů světa.

#47 Jaba - Jan Bareš
Začalo to slibem mého bratrance, že ve firmě nají vozík na 3 motorky. Že mi ho klidně půjčí.Už když jsem vozík vyzvedával, měl jsem obavy o  místo. Sraz na cestu byl k Krejzy ve středu večer s plánovaným odjezdem ve čtvrtek ráno. Ráno bylo příjemných -10°C a začala hra na ježka v kleci, kterak dostat naše 3 motorky na vlek. Zabralo to pouhé dvě hodiny na mraze. No super, jedeme. Cestou do Barcelony se nic zvláštního nestalo. Nějaká ta zácpa, trocha sněhu na Francouzské dálnici, důkladné umytí všeho venku průtrží mračen, no prostě normální cesta. Kemp byl docela příjemný, dorazili jsme v pátek lehce po poledni. Jen já byl vyobcován z chatky do auta s tím, že oni se chtějí vyspat a to při mém hlasitém spánku nejde. Večer proběhla ještě vyjížďka k moři. Krupič nakonec nesebral sílu na splnění slibů z auta, že se vykoupe bez ohledu na teplotu vody. Taky se hodně klábosilo s Holanďany, Angličany, a vlastně všemi. Ukazuje se, že bez ohledu na zemi původu jsme všichni stejní magoři.
V sobotu probíhalo volné ježdění. Měl jsem z toho radost, protože jsem se honil i s věhlasnými jmény, na které by papírově moje forma neměla stačit. Pozdě odpoledne jsem u měl zadní brzdové destičky na plech. Vyndal jsem z pod sedla náhradní, a zrada, úplně jiný rozměr!? Takže ještě hlubší hrábnutí pod sedlo a vytáhl jsem mírně jeté záložní desky. Proč jsem je tenkrát odložil jako záložní se ukázalo vzápětí. Každý dotek zadní brzdy byl doprovázen hlasitým kvílením. No co, jiné nejsou. A tak jsem si vysloužil pozdravy u večeře v podobě kokrhání z úst Francouzské delegace.
Nedělní závod jsem jel v prvním kole až moc na jistotu. V druhém kole jsem pak udělal školáckou chybu, kdy jsem jednu rotaci 360°jel jako 720°. Nakonec z toho bylo 22. místo z 43 účastníků. První druhé půlce, ale stejně ten čas narotovaný zbytečně navíc zamrzí. Po závodě se ještě jezdilo volně po původní trase závodu. Kvílel jsem brzdou až do úplného vyčerpání těla. Pak ještě sbalit ježky do klece, tedy motorky do vozíku a hurá domů. Z mého pohledu, i přes chyby v závodě to byl velmi povedený víkend. Hlavně z pohledu toho, že se rýsuje Evropská parta s výbornou atmosférou.

 

#82 Krejza - Jan Zapach
Po záběrech a informacích z předchozích dvou ročníků mi bylo jasné, že jde o super zábavu a ještě lepší ranně sezónní trénink. Nedělní závod byl jaksi navíc a vlastně mi o něj vůbec nešlo. Přesto jsem chtěl předvést své schopnosti a v závodě dost vyhořel. Pozitivní informace je ta, že vím, kde a na čem mám pracovat na cestě za co nejlepším závodním výsledkem. Ve srovnání s ostatními mi prostě chybí závodní zkušenosti a schopnost stoprocentně se připravit na dva počítané průjezdy.
Vše ostatní ale bylo naprosto úžasné. Organizace celé akce, zajištěné jídlo, báječná přátelská atmosféra celého víkendu a všech přítomných. Je vidět, že Moto Gymkhana je jedna velká rodina stejně postižených nadšenců, ve které jde především o zábavu a závodění je v rámci zdravého špičkování se.
Celý víkend, především však nedělní pozávodní odpoledne, byla jedna velké radost. Jezdil jsem s těmi nejlepšími evropskými jezdci pořád dokola, nešlo přestat, jezdil jsem tak dlouho, dokud nebyla nádrž suchá, dotankoval a jezdil znovu a znovu. Občas se ozvalo tělo a chtělo přestat, ale opravdu to nešlo. Nešlo se okrást o tu nejlepší zábavu, kterou MG nabízí. Veliké díky patří Bertu Schuldovi z Holandska právě za toto nádherné a téměř nekonečné odpoledne.